|
|
Post-polymerization modification of block copolymers as a tool for preparation of new drug delivery nanosystems
Marková, Pavlína ; Uchman, Mariusz Marcin (vedoucí práce) ; Košovan, Peter (oponent)
Amfifilní blokové kopolymery se samoskládají do klinicky efektivních nanostruktur, jejichž velikost, stabilitu a povrchovou chemii lze snadno účelně přizpůsobit. Tato všestrannost podnítila jejich četné biomedicinální aplikace, především v oblasti doručování léčiv. Specificky nanočástice na bázi polyesterů našly díky své biokompatibilitě a biodegradibilitě uplatnění v doručování genů, nukleových kyselin, terapeutických proteinů i léčiv. Tato diplomová práce se zabývá syntézou poly(ethylen oxid)-b-poly(kaprolakton) kopolymerů obsahujících propargyl funkční skupiny dvěma přístupy, kopolymerizací s modifikovaným monomerem a post-polymerizační modifikací. Následnou thiol-ynovou click reakcí s thioglycerolem byly získány kopolymery s vicinálními dioly schopné reverzibilně vázat látky na bázi benzoxaborolu a boronových kyselin. Obě syntetické strategie byly zhodnoceny na základě charakterizace produktů pomocí nukleární magnetické rezonance a gelové permeační chromatografie. Samosložené nanočástice byly poté charakterizovány pomocí statického a dynamického rozptylu světla a zobrazeny konvenční, kryogenní a negativně kontrastovanou transmisní elektronovou mikroskopií. Nakonec byl sledován efekt enkapsulace modelového léčiva na vlastnosti sférických micel. Výsledky této práce by měly umožnit...
|
|
|
Microwave-assisted preparation of polymer materials
Bujok, Sonia ; Beneš, Hynek (vedoucí práce) ; Brožek, Jiří (oponent) ; Duchet-Rumeau, Jannick (oponent)
Vzhledem k současným celosvětovým snahám o snížení plastového znečištění životního prostředí, se biologicky odbouratelné polyestery dostávají do popředí zájmu jako alternativní materiály ke konvenčním (komerčním) polymerům, které mohou nacházet uplatnění např. v obalovém průmyslu. Značným omezením biologicky rozložitelných (především alifatických) polyesterů jsou jejich horší mechanické a bariérové vlastnosti, které lze však do určité míry vylepšit přídavkem relativně malého množství netoxických nanoplniv. Životní prostředí však není zatíženo pouze materiálem samotným, svou roli sehrává i energetická náročnost vlastního výrobního procesu a zpracovatelských postupů. V poslední době proto dochází k výraznému příklonu k nízkoenergetickým procesům. Využití mikrovlnného záření jako účinného zdroje energie, který může vést k výraznému zkrácení procesních časů, je tak v současné době předmětem intenzivního výzkumu. V této disertační práci je ve čtyřech kapitolách (4.1-4.4) podrobně studována a popsána in-situ mikrovlnná syntéza biologicky odbouratelných nanokompozitů na bázi polykaprolaktonu a netoxických jílových nanočástic (vrstevnatých podvojných hydroxidů). První kapitola (4.1) popisuje jednokrokovou syntézu vrstevnatých podvojných hydroxidů na bázi Mg2+ /Al3+ funkcionalizovaných iontovými kapalinami,...
|
host ::
RSS.